Konečně! Poprvé v historii samostatné České softballové Extraligy mužů jsme se probojovali do finále. Budeme tedy bojovat o titul Mistrů ČR. Poslední úspěch našeho klubu se datuje do roku 1984, kdy naši předchůdci (Dandy, Váňa, Petr P, Vlasta Brych a další) získali titul Přeborníka tehdy ještě ČSSR (to první S je Slovensko a to druhé S je socialistická). Postupu do vysněného finále předcházelo: Dát počátkem 90. let dohromady nadšený tým mladých uch, bez trenéra, bez kouče, jen s pomocí obětavého Dušana. Čtyři roky bojů o postup do 2. ligy. Tři roky bojů o postup do Extraligy. Dva kruté sestupy z Extraligy. Třetí postup do Extraligy (2005). Sedm neúspěšných semifinále v letech 2006-2017... Vítězné semifinále 2018! V týmu stále působí pět hráčů, kteří tuhle více než 25-letou anabázi celou prožili.

Ve finále se střetneme s Hrochy Havlíčkův Brod. Pro soupeře to bude třetí finále v řadě. Obě předchozí vyhrál. Vloni v masové přestřelce (padlo snad 50 bodů) porazil Ledenice. UŽ TEĎ SE FINÁLOVÝCH ZÁPASŮ NEMŮŽEME DOČKAT! TĚŠÍME SE!

Semifinále proti Ledenicím nebylo jednoduché, byť jsme od soupeře, drilovaného na mocný power-hitting, čekali možná větší tlak. V cestě (tomu tlaku) mu ale stáli asi dva základní faktory. Ledenice si nás, stejně jako my vloni Hrochy, měli právo, díky vítězství v základní části, vybrat. Byť si nás nakonec jen vylosovali, ukazuje se, jak mentálně ošemetné tohle právo je. Nám to vloni nevyšlo. Ledenicím letos s také ne. Jak ale Žraloci správně poznamenali před losem, oba potencionální soupeři nejevili výrazné slabiny a výběr (los) tak byl hodně těžký. Druhým a zásadním faktorem je forma naší nadhazovačské baterie. Jak říká správně nejen Matěj, soft je proti basu v tomhle až "nespravedlivý". Stačí jeden dva nadhazovači ve formě a je možno vyhrát i týdenní turnaj s několika zápasy denně. Softový nadhoz prostě tolik nezatěžuje lidské tělo, jako hod vrchem.

A Marek Joska nebyl vůbec zatížen. V sobotu jsme odcestovali do Ledenic s dvěma matchbally v kapse. Tíha utkání dopadla na oba soupeře. Nadhazovači drželi pálkaře zkrátka a rozhodla až chyba v obraně aut před koncem. Marek v utkání povolil jen 3 hity.

V neděli už jen s jedním matchballem jsme nastoupili před fantastickými tribunami v domácím prostředí. Byť soupeř ihned v jedničce, opět díky chybě obrany, zaskóroval, náš útok nečekal a v dohře jedničky zápas vlastně rozhodl. Marek soupeře k dalším bodům nepustil a mohli jsme slavit postup. Na kečrovi zaskočil Miki Klas a roli v těžkém utkání zvládl skvěle. Naopak, v sérii se velmi nedařilo ledenickým zadákům, čehož jsme významně využili. 

Marek s Jirkou nyní tvoří hodně vyladěnou nadhazovačskou dvojku. Oba mají formu, oba byli klíčem k úspěchu. Finálový soupeř Hroši je na tom ovšem úplně stejně. Bude to lítý MaM fight dvou power-pitcherů a litý JaJ fight dvou techniků. 

Jsem si jist, že finálové mače namotivují naše pálkaře k ještě lepšímu výkonu, než v semifinále a o 34 let zapovídaný titul se dravě popereme!

We played for October! We did it. Nyní je čas!

PB