Dva auty, jednička obsazená, začátek sedmé směny, nad Hrochy vedeme 2-1. Na pálce je Petr Kruntorád. Po foulballu a prošvihu má dva striky. 22-letý Marek Joska háže stoupák, šedo-červená Roninka pročísne vzduch a Lukáš žlutou kuli chytá! Sen mnoha generací našeho fastpitchového klubu se naplnil. Stáváme se Mistry republiky v Extralize mužů pro rok 2018! Ve finálové sérii vítězíme 3-2 na zápasy, po výsledcích 1-3, 5-2, 1-0, 2-5 a 2-1.

Co se po roce změnilo, že jsme obávaného soupeře, kterého jsme v playoff naposledy porazili v roce 2006, zvládli těsně přehrát v nováčkovské finálové roli? Poté, co nás vloni téměř totožný tým (chyběl snad jen Tomáš Jelínek) v semifinále celkem snadno přejel 3-0 na zápasy, včetně debaklu 2-13 v třetím utkání?

MAREK JOSKA

Klíčem k úspěchu, který nepřehlédl asi žádný příznivce českého fastpitche, je nadhazovač Marek Joska a jeho fantastická podzimní forma. Jaro odehrál v dobré, ale stále kolísavé formě. Pak však přišel nevídaný Markův výkon na Supercupu, který ve spolupráci s Jirkou Brabcem gradoval pěti čtvrtečními a pátečními vyřazovacími zápasy proti nejlepším hráčům Evropy a světa. Chyběl jediný povedený nadhoz a brali jsme supercupovou medaily! Osud tomu asi chtěl a šetřil si svou přízeň na říjnové finále... Čtvrtfinále viditelně unavený Marek, opět ve spolupráci s dříčem Jirkou, zvládl tak akorát. V semifinále už házel výrazně lépe, byť čelil vynikajícím ledenickým bomberům. Naštěstí se dařilo i našemu útoku, který přečíslil 12 doběhů soupeře. Pak přišlo finále. Finále proti soupeři, který vloni, ve skoro stejné sestavě, nastřílel ve 4 zápasech Ledenicím přes 25 bodů! A to si troufám tvrdit, že ledenický Jarda Breník nebyl o nic horší, než letos Marek. Nyní Marek s Jirkou povolili Brodským jen 11 bodů v pěti utkáních. Mimochodem, náš útok skóroval také jen 11x. V pěti utkáních tedy padlo 22 bodů, proti loňským 50 ve čtyřech! Džouskův skvělý výkon, zejména v game 3 (1-0) a v game 5 (2-1) byl zcela zásadní. Je úžasné, jak Marek dokázal zvládnout, byť nejmladší z nás a na nejexponovanějším postu, finálovou sérii. Zařídil 53 so z 99 autů, které bylo potřeba ve 33 finálových směnách hodit! Jirka Brabec přihodil 7 so! Nezapomenutelný výkon!

KVALITNÍ PŘÍPRAVA NA BRODSKÉ PÁLKAŘE a jejich slabší výkon oproti loňsku

Pořádný kus předzápasové video-práce (na kterou nemám mentál a tudíž ji obdivuji) odvedla trojka Lukáš Fiala, Matěj Bíža a Marek Joska. Práce nad švihy brodských. Čerpané z našich dlouholetých poznatků a aktuálních videí. Obdivuhodně, vzhledem k jejich věku, pálicí mlaďochy z Brodu se podařilo vhodnou volbou nadhozů částečně eliminovat. Byť i tak přišly tvrdé hity, kterých, přiznejme si, náš útok ani zdaleka tolik neměl! Podařilo se ale omezit hrozbu jménem Karel Kadečka (možná už letos tak trochu z obrovského návalu zápasů vyhořelý). Druhý zkušený veterán O. Dibelka na Marka letos zcela vybouchl, Kuba Holobrádek až na smrťák-blooper v game 4 také pohořel. Nebezpečný Tabaček moc nehrál, ale projít jeho linedrive do rf v GAME 5, bylo vše možná jinak. No a pak zbývá squadra několika sotva dvacetiletých mladíků, kteří nás zle potrápily. Jan Šeda a Lukáš Hospodka pálili skvěle a i ostatní mladí dokázali mety obsazovat. Podrobné statistiky obou týmů jsou velmi vyrovnané. 11-11 na body! Brodští nasbírali 15 hitů, my 19! Brodské byly, opakuji, tvrdší. Hroši dokázali vystát 15 met či trefení, my 16 (včetně ib). Brod se homerunu nedočkal (Holobrádkův itp z iscoru je pro smích všem pečlivým zapisovatelům), my za plot míč odeslali jen 1x (Karel Rozehnal v game 1). Co tedy dále rozhodlo?

CHYBY OBRANY

V tak vyrovnané sérii, s tak málo body a s tak skvělými nadhazovači Holobrádkem a Joskou, rozhodují jednotlivosti. V konkretním případě chyby obrany. Hroši jich zahráli 6, my 4. Dvě hrošské chyby byly fatální. Přehoz kečra v game 3 a vyrovnávací nechyt na jedničce v game 5. Naše chyby v game 1 a game 4 se rovněž "postarali" o výsledek. Rozhodl náš 100% výkon v posledním mači, zcela bezchybný. 100% zákroky Mikuláše (poprvé v sérii na spojce), Sváti (na trojce poprvé za život), Pavla na dvojce a Martina na jedničce doplnil již zmíněný catch Kryštofa v pravém poli. Vnější pole obou týmů mělo štěstí, za celých 5 zápasů do něj šlo minimum odpalů, které si paradoxně vynutili docela hodně chyb (více našich bohužel). Pro zázračný "sliding, diving, apod catch)" nebyla příležitost! Snad jen running catch Tabačka v game 5 v dohrávce šestky pomohl udržet skóre na 2-1 a žít dále naději do poslední brodské pálky.

ULEJVKY

Na téma ulejvky se často vyjadřuji. Hraju je rád, není nic lepšího pro útok, než když trojka neví, zdali přijde 150 km rána nebo krátkej míč (pusťte si překvapivou útočnou ulejvku ranaře Manny Machada na dva auty z LA Dodgers z víkendu). Nám ulejvky k vítěztví i ve finále znovu pomohly, brodští je skoro nehráli, vlastně nezahráli do pole ani jednu. V game 3 po trojmeťáku Cabalky bez autu následovali tři so, tuším že bez pokusu o skvíz. Podotýkám, že přesvědčit mnohé borce o potřebě (zejména) útočné ulejvky není jednoduché! U nás a asi i v Brodu.

NAŠE SLABŠÍ PÁLKA

Až na Karlův homerun v první směně a Michalovi rakety v GAME 2 jsme prakticky neodpálili ránu. Michal Holobrádek je světová třída, bez debat. (To Brodští rány měli!) Slabá pálka nalákala hroší vnější polaře dopředu a v nejméně vhodný okamžik, v rozhodujícím zápase, přišel přepal devítky trojmeťákem Pavla Štočka (mimochodem to měla být útočná lejvka).

ŠTĚSTÍ

Nám tolik chybělo, vždy obvykle v závěrech utkání v neúspěšných playoff sériích 2013, 2014, 2016 i 2017. Očividně se někde ale hromadilo a z pytle se vysypalo v sobotním pátém mači! Odpal (lindedrive) Jana Šedy na Marka Josku v sedmičce, který Marek zázračně chytl a zahrál druhý aut na vyběhlého běžce, mohl být, kdyby prošel, smrtícím úderem! O sestřelu Michala Michalem v game 2 netřeba se znovu zmiňovat...

TOUHA PO VÍTĚZSTVÍ, ZKUŠENĚJŠÍ HRÁČI, ÚNAVA?

Celé družstvo, svým projevem celý podzim, na hřišti i mimo něj, působilo týmově a dávalo najevo chuť konečně uspět. Nepřepískli jsme jaro, něco v létě naposilovali a úsilí koncentrovali do podzimu. Navíc, pokud síly obou nadhazovačů byly, bez debat vyrovnané, skrytě jsem spoléhal a doufal, že naši zkušenější (věkem) hráči (včetně 5 reprezentantů) prostě situaci ustojí lépe, než skupina brodských, sic velmi dobře technicky a dovednostně připravených mladíků. ALE MLADÍKŮ. Hroši bojovali o třetí titul v řadě, po loňském fantastickém úspěchu pouze s vlastními hráči (JEŠTĚ MLADŠÍMI - obdiv!). Možná až příliš spoléhali na svého nadhazovače, u kterého se ale mohla projevit jistá opotřebovanost po nonstop 1,5 roce na hřišti. Své mohl také hrát úspěch Karla Kadečky a právě Michala Holobrádka na severoamerickém ISC, kdy hledat motivaci pro další podzimní část sezóny mohlo být o chlup obtížnější. Mikuláš by mohl vyprávět!

Ať žije fastpitch a Mistři ČR 2018! Tempo Praha!

Petr Bednář