V článku na webu ČSA jsme se v rozhovoru s Alešem Jetmarem mimo jiné dočetli, že přední český nadhazovač odpálil v novozélandské soutěži homerun! Aleš letos v zimě působí u protinožců a ví se o něm, že v české Extralize na pálku již léta nenastupuje. Sám v rozhovoru zpovídajícího upozornil, aby tento fakt nezmiňoval. Že by to pak vypadalo, co to tam hraje za sranda ligu, když i on, "slabý" pálkař, dává homeruny. 

My podotýkáme, že se jedná o zbytečnou sebekritiku. Když jsme na Tempu v roce 1995 s bratry nakoupili ve Feroně 60 ocelových prutů a za jeden den je zkroutili do rámů, přivařili nožičky a vypletli zahrádkářským pletivem, dělali jsme to jen proto, že jsme chtěli být jedno z dalších hřišť, kde budeme mít opravdové homerunové plůtky (a ne pásku nataženou na pofiderní kolíky) a budeme moci pálit pravé homeruny! Do té doby totiž většina homerunů na našem tehdy 100 m hřišti padla jen proto, že míč nebyl za horizontem pomalu vidět, pálkař pohodlně oběhl všechny mety a vnější polař, i kdyby byl Honza Železný, tak míč na domácí včas dopravit nemohl.

A protože naše nadšení tehdy neznalo mezí, každému, kdo dal přes zbrusu nové plůtky v mistrovském utkání homerun, jsem podle nějakého amerického vzoru udělal tabulku se jménem a připevnil ji na jeho počest na zmíněný plůtek. A včera mi Matěj Bíža připomněl, že zřejmě první jméno, které jsme na plůtek připevnili (a pak tam dlouhá léta viselo), nebylo nikoho jiného, než ALEŠE JETMARA! Musel bych se podívat do zápisů, ale jsem si téměř jist, že onen hr byl dokonce GRANDSLAM a Aleš jej odpálil v utkání 2. ligy v roce 1997 mezi Tempem a Dvorem Králové n/L, za které tehdy "Džetmy" hrál! A podotýkám, že nadhazovači Tempa byli tehdy v plné mladistvé síle!