Ve čtvrtfinále Extraligy 2019 se nám nepodařilo přehrát v sérii na 3 vítězná utkání Chomutov a po třech úspěšných sezónách budeme chybět mezi nejlepšími čtyřmi celky v republice. Je to velké zklamání, které významně kontrastuje se ziskem titulu v sezóně předešlé. Nikoli však překvapivé, viz níže.

V sobotu jsme na GAME 3 zavítali znovu do Chomáče. Odehrál se tam dramatický mač s těsným výsledek, před mnoha diváky. Trn z paty a GAME 4 nám zajistil 2-run HR Michala Kolůcha a dobře odvedená práce na prkně, kdy čerstvý Bc. Marek Joska nedal soupeři příliš možností skórovat. Stejně tak ale Marek Malý. Plné mety v jedničce po skvělém nástupu nám vyklidit odepřel. 

Nádherné nedělní počasí sledovalo bombastickou bitvu v GAME 4. Opět jsme tvrdě nastoupili, dvakrát v jedničce skórovali, naplnili mety a byly bez autu. Opět, už letos po několikáté, následovali 3 so!!! Už po několikáté se nám letos nepodařilo míč ani dostat do hry...  Poznamenalo nás to na zbytek regulérních směn. Soupeř nenápadně na dva auty ve trojce vyrovnal. Pak také zvadl. Marek Joska házel skvěle. V osmé směně na jeden aut bomba na spojku, míč jen vyražen a Beavers jdou do vedení o bod. My v dohrávce ihned stahujeme singlem Bráby (3/4, 2 rbi!!!). Miki Jirku posune na dvojku, sám je těsně aut. Jeden z mnoha osudových okamžiků. Máme dva pálkaře na stažení Jirky pro vítězný bod, oba odpaly ale končí v luftu. Mít Miky štěstí s ulejvkou, které hraje skvěle, ten druhý luft by byl obětovací a vítězný... V devítce soupeř znovu po singlu (Šesták) do lf skóruje. My Korbiče z dvojky ani neposuneme... 2 so a odpal na nadhoz. Opět důkaz naší celkově slabé ofensivy.

Sezóna 2019 je tak velkým zklamáním. Jen na první pohled. Na druhý bohužel realitou, i když jsme si do čtvrtfinále nemohli přát přijatelnějšího soupeře. Vždyť jsme jej v letech 2016-2019 v ZČ 15x porazili, téměř vždy vysokým skóre a jen jedinkrát prohráli. Čelit Břeclavi, Mostu či Ledenicím, byl by výsledek asi o dost krutější. Ale znáte to. Proti outsiderovi vybouchnete, proti favoritovi se zaskvíte... 

Něco o té realitě v týmu v roce 2019. Hodně ji ovlivnila neúčast pěti reprezentantů na prakticky všech jarních a poté na většině prázdninových trénincích. Ano i  to profi tým zvládne, ale musí být hodně profi... Jeden by řekl, že neúčast bude odměněna nadprůměrnou pálkařskou i polařskou formou zúčastněných. Ta se bohužel ale nedostavila, viz výsledek na MS, naše o poznání horší pálka na jinak úspěšném Supercupu a slabá pálka v celé lize. Nebyla. I tak ale Michal, Petr a Mikuláš tým drželi, páč zbytek na tom byl ještě bídněji. Pouze Jirka Brabec se zápas od zápasu (cca od srpna) zlepšoval a jeho forma vyvrcholila skvělým výkonem v posledním mači. Zbytek pálkařů absolutně vybouchl. A povětšinou to byl výbuch krutě jednoduchými so. Mladí hráči (ti ale v play-off nehráli), zatím také nepředvedli své jistě kvalitnější možnosti. Na závěr musím zmínit kriticky i sebe. Byť končím v 45 letech se statistikou .240 na 6.-7. místě (důkaz celkové bídy) a mám "nejvíc" dvoumeťáků společně s Petrem Váchou (5 - důkaz ještě větší bídy celku) a v prvních dvou mačích mi Marek Malý a jeho klon Valda přišel velmi palitelný (2/5, 2 bb, žádné so), měl jsem v posledních dvou utkání na pálce několik bodů a nepodařilo se mi stáhnout jediný. Byl jsem 4x strikeout! To je nehorázný výbuch a nepochopitelná změna během týdne. Bude mrzet do konce života. 

Realita číslo 2 jsou zranění, deportace a motivace. Ze hry v srpnu vypadl Štok, naše sice starší, ale nesmírně kvalitní dvojka. Nahradil jej Vahič a nutno podoknout, že až na osudový error v GAME 1 hrál parádně. V srpnu se zranil Lukáš, opora na zadákovi. Zbytek mačů srdnatě a kvalitně odchytal Mikuláš, ale tím se nám def. zhroutilo vnitřní pole (oproti stabilnímu obsazení - ale i to náhradní hrálo dobře). No a už koncem dubna odpadl kvůli slepáku na měsíc Marek Joska a to jej, společně s nevpuštěním do USA na kanadsko-americké hranici na dva softballové víkendy v severní Americe, psychicky dost vyřídilo. I tak se ale na Supercupu rozjel a ve čtvrtfinále (byť na to druhé, stejně důležité, chyběl kvůli učení) nás držel svým velmi dobrým nadhozem při životě až do úplného konce. To si vzhledem k prožitém útrapám zaslouží velký respekt. Jirka jej bohužel v GAME 2 nenahradil, když Chomutovákům sedly jeho nadhozy. To nás ale brutálně překvapilo, protože bobří pálkaře v oněch zmíněných posledních čtyřech sezónách (a nejen jich) držel obvykle hodně zkrátka.

Realita číslo 3, zas ta motivace. Softballu měli někteří hráči letos tolik (je to jen zábava co stojí peníze a volný čas = obrovský respekt), že najít motivaci bojovat ještě v předlouhém podzimním playoff by bylo opravdu těžké (vzhledem i k dalším zmíněným okolnostem). Těžko to někomu zazlívat. 

Zajímavé a přízračné je, že až na suverénní Ledenice (snad potvrdí i dále), vypadli v letošní výjimečné sezóně i další dlouhodobí favorité. Spectrum (od roku 2001 není POPRVÉ v semifinále!!!) totálně bouchlo s Mostem. Hroši padli s bojovnými Locos, kdy prakticky nebyly schopni skórovat na mladé břeclavské pičry. A naopak Locos relativně snadno přehráli asi také ne příliš motivovaného českého nadhazovače numero uno, M. Holobrádka. Zajímavé. 

Nu což. Čeká nás dlouhá šestiměsíční pauza, kterou snad naplníme kvalitní přípravou. Za rok uvidíme, jestli po letošní výjimečné sezóně znovu najdeme drive a touhu bojovat o příčky nejvyšší. Předpoklady jistě i nadále máme. Nástupu mladých dravých týmů (Locos, Most, Chomutov, dozrávající Ledenice + až 3 nové z druhé ligy) bude nelehké čelit.

KADETŮM NAROSTLY BICEPSY

Jak je vidět na přiložené fotografii, tak kadetům Tempa přes léto opravdu narostly bicepsy. To se týká zejména nadhazovačů Vojty Koubka, Vaška Frýby a Honzy Schwallera, kteří měli hlavní podíl svými fásty na vítězství nad Plzní 11 ku 4, nad Hradcem Králové 9 ku 1, a nad Brnem 5 ku 3. Na čtvrtém turnaji  celostátní ligy kadetů 2019,hraném tento víkend 7.-8.9.19 na Tempu, se tak kadeti Tempa po 3 bronzových medailí dostali poprvé do finále. Proti JOUDRS A jsme pak drželi stav 3 ku 3 až do poslední směny, kdy první dva pálkaři soupeře byli hned aut. Ale třetí aut nepřišel, ani když jsme vystřídali nadhazovače, ani když jsme vystřídali chytače, ani když rozhodčí rozšířil strikezónu.  Nebýt pravidla o limitu 6-ti bodů za směnu, tak jsme hráli do tmy. Prohráli jsme tedy 3 ku 9. Čokoládová stříbrná medaile, ač první stříbrná v letošním roce a asi i první za dlouhá léta na celostátních kadetských turnajích,  nám tedy nakonec zhořkla.

Na druhé straně je to skvělé poučení, že pouhá fyzická síla nestačí. Že je třeba používat i  rozum, který bohužel nemá svaly, abych jej mechanicky zkvalitnil posilováním. Tedy například dát přednost zajišťovacímu striku, byť s možností nějakého odpalu, než riskovat 4.ball a tím pádem i jistý a daleký odpal protihráče z tossu. A potom nespoléhat na dobrou hru v obraně, ale snažit se aktivně na pálce osobně přispět k výhře, trefit míč , dát jej do hry, třebas i ulejvkou, než být několikrát strikeout.

Kadeti však mají svou hlavu a odpoví , že proč tedy nepřijde někdo další z hráčů Áčka nebo Béčka, aspoň na půlden, aby trenér nemusel pískat zápas a mohl je tam někdo dospělý a zkušenější koučovat? A že nám nejde pálka? Na to odseknou s úsměškem, že i muži Áčka mají své dny, kdy jim to nepálí....

Darmo s nimi mluvit!

Jenom jestli kadeti ale nemají trochu pravdu?

Dandy sen

Ze Supercupu 2019, nejlepšího klubového turnaje v Evropě přivážíme skvělé páté místo. Vzhledem k letošní komplikované sezóně skvělý výsledek. Mezi českými družstvy je to výsledek nejlepší. Turnaj jsme odehráli s vlastní sestavou, posíleni jen o Tomáše Petra a Vojtu Buchnera. To se také počítá. Bohužel nám celou sezónu moc nepálí pálky a to se nakonec podepsalo na tom, že jsme nepronikli do první čtyřky nebo dokonce trojky. Bohužel jsme oba páteční zápasy prohráli (první byl o nejhůře místo třetí, druhý o nejhůře čtvrté) možná nečekaně, protože výkony až do čtvrtka byly velmi dobré. Oproti rovněž parádnímu loňsku si všichni pálkaři statisticky pohoršili. I tak jsme porazili velmi kvalitní soupeře se špičkovými světovými nadhazovači. Touha po medaili na tomto turnaji tak stále visí ve vzduchu, snad se to povede v dalších ročnících. Prorazit mezi medailisty bez výrazných zahraničních posil by byl velký úspěch. Týden v italském Nettunu byl jinak velmi příjemný, s pěkným počasím. Několik hráčů jej strávilo s malými dětmi na velmi pěkných místních plážích. Děkujeme všem fandům a příznivcům za podporu. O víkendu vypuknou boje o domácí titul a to utkáními čtvrtfinále. Tempo nastoupí proti Chomutovu.

Výsledky základní skupina:

vs BC Cobras Contois 2-0

vs Horsholm Hurricanes 7-6 (8 inn)

vs Tex Town Tigers 5-1

vs Nettuno 0-2

Výsledky Playoff:

vs SC SPAM 9-1

vs Žraloci Ledenice 6-1

vs Nettuno 1-7

vs Horsholm Hurricanes 1-3

Účastnilo se 21 týmů. Vyhráli dánští Hurrianes. ESF Cup (druhá polovina týmů po základní části) vyhráli izraelští Warriors. Turnaje se v několika zahraničních týmech představilo mnoho českých hráčů.

Naše statistiky 2019 zde

Naše statistiky 2018 pro srovnání

Všechny výsledky 2019 zde

Něco fotek z příjemného zájezdu

Odehráno všech 28 utkání základní části Extraligy. Oproti loňsku si pohoršujeme o jednu příčku. Vítězství navíc a byli bychom třetí. A že jsme letos mnoho mačů ztratili GOD DAMN lacino. Hlubších závěrů zatím ovšem není potřeba. Od 2. června jsme se ani jednou, díky náročné sezóně pěti reprezentantů pořádně nesešli. Pravdu o naší letošní formě tak prozradí až Supercup v Itálii, kde budeme téměř všichni. Pavel Štoček je bohužel zraněn. Úplnou pravdu, co jsme letos schopni vybojovat pak odhalí až letos netypické playoff. Účastní se jej všech osm týmů, nikdo nesestupuje. Obhajoba titulu bude sakra těžká. A je zbytečné se tím nyní zabývat. Úkol číslo jedna je probojovat se skrz čtvrtfinále. Čeká nás někdo ze čtveřice Most, Břeclav, Chomutov, Eagles. Jaký soupeř to bude, záleží na třech klubech umístěných před námi. Podle toho, koho si do čf vyberou a kdo na nás tedy zbude. Velkým favoritem letošní EXL jsou bezesporu Ledenice. Doběhli pro téměř dvakrát více bodů než ostatní týmy. I jejich BA je vysoký. Minimálně na pálce tedy dominují. Velkou roli ovšem bude hrát podzimní forma předních českých nadhazovačů.

Díky absenci mnoha starších hráčů dostali v létě obří příležitost dvacetiletý Adam Kyp, 15-letý Vojta Lančarič a 16-letý Vojta Koubek. Adam se rozjel až později, když si připsal proti obtížným nadhazovačům několik hitů. Vojta Lančarič na svůj věk dobře odchytal několik utkání a vystál velmi mnoho met. OBA 0,438 je parádní (na 15 let a Extraligu). Vojta Koubek je naše nadhazovačská naděje. Jinak hraje na devítce, kde získává catch od catche větší a větší jistotu. Na pálce několikrát tvrdě trefil míč a měl velkou smůlu na postavení polařů. Výkony všech tří tak zatím hodnotíme kladně.

Nyní hurá do Itálie na osmý Supercup. Pokusit se minimálně o příčku vylepšit loňské neskutečné a překvapivé čtvrté místo! Bude to naše pátá účast na tomto nejlepším evropském turnaji, který je vždy okořeněn účastí mnoha světových hráčů. Posílí nás šikovný nadhazovač i pálkař Vojta Buchner z Mostu a čítanka všech softballových dovedností na spojce Tomáš Mini Petr ze Spectra! Za ČR budou bojovat Tempo, Ledenice, Spectrum a výběr U23. Velká porce dalších českých ligových hráčů je rozprostřena skoro do všech zbývajících mančaftů. Letos hraje 21 týmů.

Výsledky, play-by-play a statistiky ze Supercupu sledujte zde

Nejpočetnější účast za poslední roky, 40 sportovců, strávilo skvělých 6 dní v nádherném areálu kosteleckých Klackařů a nedalekém kempu paní Borůvkové. Hřiště byla letos v perfektním stavu, pečuje o ně místní fachman Radek Kroupa a jeho žena. V autokempu jsme letos měli chatky, pohodlí se tedy oproti stanům zvýšilo. Počasí vyšlo, nebyla úmorná vedra jako vloni.

Tvrdě jsme makali, nadhazovači odházeli přes 1500 nadhozů. Ve středu jsme se vypravili na tradiční výlet kánoemi po Divoké Orlici. Pár popadaných stromů nikoho nezaskočilo. Křídlatky stejně jako vloni. Netýkavky rovněž.

Strava v hotelu U Splavu se letos pod kuratelou Ondry zlepšila. Ryba k první večeři byla vynikající.

Ping-pongový turnaj ovládl v dětské kategorii Vojta Bíža, v dospělé jeho otec Matěj. Turnaj nicméně prezentoval mnoho skvělých hráčů. Mezi jinými Petr Franek, Tomáš Růžička, Anna, Tonda Moškoř a další!

Už se těšíme na soustředění 2020!