Finále EXL mužů rozhodne po 10 letech až pátý, poslední možný zápas série! Po sobotním one-man-show Marka Josky zvyšujeme průběžný stav finále na 2-1. V neděli ale Hippos odpoví dvěma drsnými údery, vítězí 5-2 a srovnávají na 2-2.

ZÁPAS ČÍSLO 5 ROZHODNE! Sobota 20. října od 13 h!

ALL TEMPO FANS NOW IS THE TIME! 

Povedený round-down v GAME 1 finále

Nastoupili jsme do naší první finálové série v v novodobé historii existence České softballové extraligy mužů. Soupeřem nám je loňský a předloňský Mistr Hroši z H. Brodu.

První zápas za krásného počasí na Tempu byl poznamenám naší nervozitou. Soupeř využil několika chyb v obraně a vyhrál 3-1. Za nás korigoval solidním záploťákem těsně před koncem fantasticky útočící Karel Rozehnal (2/2, hr, bb). Na Michala Holobrádka jsme se nedokázali prosadit, většina míčů končila ve vnitřním poli.

V neděli jsme nastoupili v Brodě s velkou chutí. Mocně pálící Michal Kolůch (3/3, single, double, triple) nešťastně vyřadil hned jedničce krutým a bolestivým linedrivem Michala Holobrádka. Na prkno nastoupil Jarda Muller a 4 body jsme na něj s velkým úsilím dotlačili. A protože Marek Házel velmi dobře, vítězíme poprvé v dějinách v zápase finálové série!

Finále pokračuje v sobotu 13/10 od 14 h na Tempu.

Konečně! Poprvé v historii samostatné České softballové Extraligy mužů jsme se probojovali do finále. Budeme tedy bojovat o titul Mistrů ČR. Poslední úspěch našeho klubu se datuje do roku 1984, kdy naši předchůdci (Dandy, Váňa, Petr P, Vlasta Brych a další) získali titul Přeborníka tehdy ještě ČSSR (to první S je Slovensko a to druhé S je socialistická). Postupu do vysněného finále předcházelo: Dát počátkem 90. let dohromady nadšený tým mladých uch, bez trenéra, bez kouče, jen s pomocí obětavého Dušana. Čtyři roky bojů o postup do 2. ligy. Tři roky bojů o postup do Extraligy. Dva kruté sestupy z Extraligy. Třetí postup do Extraligy (2005). Sedm neúspěšných semifinále v letech 2006-2017... Vítězné semifinále 2018! V týmu stále působí pět hráčů, kteří tuhle více než 25-letou anabázi celou prožili.

Ve finále se střetneme s Hrochy Havlíčkův Brod. Pro soupeře to bude třetí finále v řadě. Obě předchozí vyhrál. Vloni v masové přestřelce (padlo snad 50 bodů) porazil Ledenice. UŽ TEĎ SE FINÁLOVÝCH ZÁPASŮ NEMŮŽEME DOČKAT! TĚŠÍME SE!

Semifinále proti Ledenicím nebylo jednoduché, byť jsme od soupeře, drilovaného na mocný power-hitting, čekali možná větší tlak. V cestě (tomu tlaku) mu ale stáli asi dva základní faktory. Ledenice si nás, stejně jako my vloni Hrochy, měli právo, díky vítězství v základní části, vybrat. Byť si nás nakonec jen vylosovali, ukazuje se, jak mentálně ošemetné tohle právo je. Nám to vloni nevyšlo. Ledenicím letos s také ne. Jak ale Žraloci správně poznamenali před losem, oba potencionální soupeři nejevili výrazné slabiny a výběr (los) tak byl hodně těžký. Druhým a zásadním faktorem je forma naší nadhazovačské baterie. Jak říká správně nejen Matěj, soft je proti basu v tomhle až "nespravedlivý". Stačí jeden dva nadhazovači ve formě a je možno vyhrát i týdenní turnaj s několika zápasy denně. Softový nadhoz prostě tolik nezatěžuje lidské tělo, jako hod vrchem.

A Marek Joska nebyl vůbec zatížen. V sobotu jsme odcestovali do Ledenic s dvěma matchbally v kapse. Tíha utkání dopadla na oba soupeře. Nadhazovači drželi pálkaře zkrátka a rozhodla až chyba v obraně aut před koncem. Marek v utkání povolil jen 3 hity.

V neděli už jen s jedním matchballem jsme nastoupili před fantastickými tribunami v domácím prostředí. Byť soupeř ihned v jedničce, opět díky chybě obrany, zaskóroval, náš útok nečekal a v dohře jedničky zápas vlastně rozhodl. Marek soupeře k dalším bodům nepustil a mohli jsme slavit postup. Na kečrovi zaskočil Miki Klas a roli v těžkém utkání zvládl skvěle. Naopak, v sérii se velmi nedařilo ledenickým zadákům, čehož jsme významně využili. 

Marek s Jirkou nyní tvoří hodně vyladěnou nadhazovačskou dvojku. Oba mají formu, oba byli klíčem k úspěchu. Finálový soupeř Hroši je na tom ovšem úplně stejně. Bude to lítý MaM fight dvou power-pitcherů a litý JaJ fight dvou techniků. 

Jsem si jist, že finálové mače namotivují naše pálkaře k ještě lepšímu výkonu, než v semifinále a o 34 let zapovídaný titul se dravě popereme!

We played for October! We did it. Nyní je čas!

PB

Vždy nás mile, nahlas a pěkně zdravil. Pískal výrazně. Nám ještě v sobotu semifinále. Viz foto... V úterý, rozhodčí, spolužák, kamarád, vždy veselej Rosťa Vedlich odešel. ČEST TVÉ PAMÁTCE!

Rozehráli jsme osmé semifinále v naší novodobé historii. V sedmi předchozích pokusech se nám podařilo maximálně zvítězit v jediném utkání (4x). Ve třech semifinále jsme nezvítězili ani v jediném utkání... Nyní jsme velmi obtížného soupeře, Žraloky Ledenice, porazili hned 2x.  A v řadě! V sérii tedy vedeme 2-0 na utkání a pokračujeme v páteční svátek 28. září v Ledenicích.

Obě utkání byla vyrovnaná, obě jsme vyhráli o jeden bod, v obou rozhodla jediná povedené rozehra či útok. Pokaždé dominovali nadhazovači (16 so našich borců v prvním, 12 v druhém). Vysoko přes 20 so Jardy Breníka v obou. Nám se podařilo prosadit kombinací odpalů, krádeží a ulejvek. Soupeř to zkusil přes tvrdé hity a v pětce prvního mače nebyl daleko od úspěchu. V druhém se mu pálkařsky tolik nedařilo. V poli Ledenice udělali pět chyb, což mělo vliv na výsledek. Stejně tak naše chyby v druhém utkání významně ovlivnili první tři směny.

Všechny hráče i příznivce našeho týmu musel potěšit druhý, domácí, zápas. Třikrát jsme prohrávali, třikrát jsme dokázali srovnat! To svědčí o vysoké mentální kvalitě týmu, kterou jsme postupně načerpávali od letních měsíců. Supercup do nás pak nalil nevídané pozitivní i negativní zkušenosti a pozitivní zážitky, které se nám nyní v playoff zatraceně hodí.

Těšíme se na další zápasy playoff 2018!

WE PLAY FOR OCTOBER! Je to tisíckrát omleté heslo z MLB, ale i zde uprostřed Evropy 100% výstižné. Hrajeme a vysoké úsilí za cenu mnoha obětí  vynakládáme celý rok o dotáhnout to do října je velkou výzvou, snem, odměnou i přáním. 

Náš nejmladší tým zakončil mistrovskou sezónu na mezidivizním turnaji 2. ligy v Sezimově Ústí. O výsledek jako vždy tento rok moc nešlo, drtivá většina hráčů se softballu věnuje necelý rok a je tak nutné se radovat z každé dobré rozehry, každého odpalu. Jak ukazuje foto, nadšených playerů a playerek pobíhalo na pěkných Sezimáckých fieldech hodně. I toho W se nakonec mužstvo dočkalo, nad odvěkým rivalem Werichem. Poslední utkání sezóny nám pak proklouzlo mezi prsty před posledním autem... Jak typické pro celý klub tento rok :-)

Děkujeme všem obětavým pomocníkům z řad rodičů a head coachovi Roburovi

Ať žije sezóna 2019!