Proč je softbal nejlepší sport na světě

1)             Předně softbal patří mezi venkovní sporty. Obecně platí, že nejvíc prospívá člověku pobyt a hlavně pohyb na zdravém vzduchu.

2)             Softbal patří mezi kolektivní sporty. Člověk je definován nejen jako homo sapiens, člověk rozumný, ale také jako homo societas, člověk společenský. Co je na zážitcích a radosti ze hry, pokud je nesdílím s dalšími spoluhráči, kamarády?

3)             Softbal je kolektivní sport, ve kterém mohou všichni hráči uplatnit svou individualitu. Stoprocentně to platí o startu na pálce a v poli pak zejména o nadhazovači a chytači.

4)             Softbal patří mezi tzv. bezkontaktní sporty. Je tedy až na výjimky omezena možnost zranění při střetu s protihráči, nejčastější příčiny sportovních úrazů.

5)             Softbal je sportem, který je zaměřen na posílení horní části těla, rukou. Tím se vyrovnává fakt, že člověk používá převážně po celý den dolní část těla, nohy.  
Obdobně platí, že při hře jsou zapojeny obě ruce.

6)             Každý sport představuje nejen fyzické zatížení, ale i zapojení psychiky, myšlení. Potřeba správné a rychlé analýzy, dedukce, výběr nejlepšího řešení je však v softbalu zcela výjimečná. Ne nadarmo o pálkovacích hrách řekl Ernest Hemingway, že jsou to nejrychlejší šachy na světě.          
Platí to o hře v poli, běhu na metách, a korunu tomu nasazuje mentální souboj pálkaře s nadhazovačem soupeře.

7)             Softbal nepotřebuje zvláštní podmínky ke hře. Nevyžaduje velké nároky na materiál, ani na hřiště. Abychom si mohli zahrát, stačí nějaký malý plácek, jeden měkký míč a jedna pálka.

8)             Softbal je sport, který je na jakékoli úrovni dynamický a atraktivní. Například ve fotbale před několika lety ve finále mistrovství světa za celé utkání, vč. prodloužení, tedy za 120 minut, jedno mužstvo vystřelilo na branku soupeře jen 3x a druhé jen jednou.
Na jakémkoli softbalovém zápase, ať už třeba žáků nebo jen začátečníků, je každá rozehra akcí, která je napínavá a stojí za zhlédnutí.

Ball nebo strike? Promáchne? Odpálí? Uleje? Chycení, nechycení míče? Příhoz? Out? Save? Přehoz? Běh na další metu? Slide? Teč? atd., atp. Nádhera! A než to divák stačí vychutnat, už je tu další nadhoz!

9)             Softbal je sport, kde každé utkání a každou akci lze jednoduše zaznamenat v zápisu o utkání tak, že poskytuje zcela dostatečný a podrobný přehled o celém zápasu.      
To je v kolektivních i v jiných sportech nemožné.

10)         Softbal s malou úpravou pravidel jako slowpitch umožňuje zcela rovnocennou možnost, aby utkání hráli společně muži a ženy, kde muži mohou hrát zcela naplno.    
Obdobně to platí o rovnocennosti malých hráčů proti velkým, či začátečníkům proti zkušeným.

11)         Softbal je sport, ve kterém se mohou uplatnit na nejvyšší úrovni i méně fyzicky vybavení hráči. Pro hru není tak důležitá hrubá síla, ale spíše jde o zapojení určité síly ve správný okamžik. Biologicky jsou zapojeny při házení i při pálení jiné části těla (zápěstí, prsty) než jen třeba bicepsy atp.

Softbal dále umožňuje, aby i hráči s určitým tělesným hendikepem mohli být mezi nejlepšími. Fyzická zátěž při utkání je intervalová a umožňuje odpočinek mezi jednotlivými výkony. Při běhání nejde o vysilující dlouhý běh, ale o rychlý start na krátkou vzdálenost. Po dobrém odpalu pak pálkař může zvolna dojít na mety. Obdobně v poli jsou určité posty, kde se mohou uplatnit i hráči s nějakými neduhy.

Tato skutečnost pak vede k tomu, že ani vysoký věk není limitem pro hraní softbalu na vysoké úrovni.

12)         Softbal také zcela zvláštním způsobem učí přijímat osobní prohry a vyrovnat se s nimi. Týká se to zejména hry na pálce. Prakticky neexistuje pálkař, který by měl lepší poměr startů na pálce vůči uskutečněným odpalům než 0,500, tj. který by odpálil při každém druhém startu na pálce.

13)         Softbal zcela specificky umožňuje, aby člověk při sportu vybil nejen svoji energii, ale i případnou svoji agresi. Lze toho docílit bez ublížení soupeři, a to tvrdým a dalekým odpalem. Jak říkají psychologové, každý člověk má občas chuť něco napálit, třísknout do něčeho, odreagovat se.

14)         Softbal je sport, kde pravidla zamezují tomu, aby vítěz ponížil zcela poraženého.  Je to pravidlo o rozdílu, kdy hra skončí v momentu výrazné převahy jednoho družstva.  Zamezí se tedy deprimujícím pocitům na jedné straně a na druhé straně ztráty času a i případným zraněním, ke kterým dochází obvykle při hře bez plné koncentrace.

15)         V softbalu neexistuje nerozhodný výsledek, hra pokračuje za drobné změny pravidel k tomu, aby zápas dospěl k rozhodnutí.    
Hra, kde je možná remíza, je jen odložením rozhodnutí na další pokračování nebo je jen ztrátou času.

16)         Softbal je sport, kde platí to, co někdy neplatí, ani v životě. To je, že naděje umírá poslední.
V softbalu do poslední vteřiny, do posledního autu, může prohrávající otočit výsledek a vyhrát. Takový zápas tedy je dramatický až do úplného konce.

17)         Často se říká, že softbal je nedůležitý malý sport. Že důležitější je lední hokej a jiné masové sporty.        
Ale to je zásadní omyl! Nikdo neví, co je v životě důležité a co nedůležité.            
Všichni cítíme ten významný rozdíl mezi cirkusem olympiády a sportem paralympiády.    
Abych byl osobní a konkrétní. Podle mě například dějiny nepřepsali naši hokejisté v Naganu, ale naši kadeti pod vedením Dušana Janáčka, když před několika lety porazili Spectrum rozdílem a vyhráli Pražský přebor.

18)             Každý hráč družstva má v útoku, na pálce, zcela stejnou možnost ovlivnit výsledek svým ofenzívním výkonem/ odpalem, doběhem/. To ve fotbale, v hokeji nebo v jiných sportech není až na výjimky možné. Brankáři, obránci a středoví hráči obvykle nedávají góly nebo nezískávají body.

19)             Na závěr je třeba vyrovnat se s otázkou, proč je nejlepší sport na světě softbal, a nikoli baseball.  Neexistují totiž ve světě 2 sporty, které by si byly tak podobné, ale přitom vyznění jejich sportovních utkání bylo tak odlišné. 
V této souvislosti teď ponecháváme stranou tu okolnost, že ženy, andělé na zemi, nehrají baseball, ale softbal.

Zatímco pro odborníky by odpověď na tuto otázku byla vědeckou několika stránkovou prací s kdoví jakým výsledkem, pro každého, kdo někdy navštívil nějaké softbalové a baseballové utkání, je to zcela zřejmé.

Odposlechl od kurátora Čerčan, dr. Miloše Endršta, od profesora Vlastimila Brycha, od Petra Bednáře a od jiných softbalových osobností a zapsal Dandy.