A+ A A-
Petr Bednář

Petr Bednář

Bye bye 2019 Season!

  • Kategorie: Novinky
  • 0

 

 

Softballová sezóna 2019 skončila. Tempo v ní zaznamenalo pozitivní výsledek. Všechny jeho v mistrovských soutěžích nastupující týmy (coachball, žáci, kadeti, junioři, muži B, muži A) zaznamenali 83 vítězství a 72 porážek. Řadíme se mezi několik mužských fastpitchových klubů v republice, které byly schopni nasadit týmy do většiny Svazem pořádaných celostátních lig. Příprava na sezónu 2020, padesátousedmou v historii klubu i celého českého softballu, je v plném proudu. Hry dychtiví playeři se už nemohou dočkat dubna! Sportu zdar!

Coachball bronzový

  • Kategorie: Novinky
  • 0

 

ROK POTÉ

 

Před rokem byly naše nejmladší týmy brány spíše jako do počtu, jako týmy proti kterým se jede hodně vyhrávat. Střih. Po roce vezeme bronz z finálového turnaje Coachballové ligy Mistrovství ČR U11 a slyšíme od většiny ostatních týmů i rozhodčích uznání, že hrajeme skvěle, perfektní softball. Ano jsme třetí nejlepší tým v republice z třiceti.

 

Co se stalo? Vyměnili jsme trenéra, začali na hřišti více sportovat a méně mluvit, zapracovali jsme na sebedůvěře, vytvořili jsme pravý TEAM SPIRIT.

 

A teď k turnaji.

 

Tušili jsme, že máme téměř “neprůstřelný” line-up na pálce. A to se také potvrdilo. Nikdo extrémě nevyčníval, všichni pálili skvěle. Dali jsme za turnaj celkem pět Homeruns = Novák 2, Kapr 2, Moškoř 1 (za celou sezonu jsme měli homeruny dva), tvrdé line-drives posílali pravidelně do zadního pole Suchopar, Růžička a Trojek a v klíčových momentech, kdy jsme potřebovali stáhnout body vždy krásně tvrdě odpálili Bíža a Macourek. Takže na pálce na jedničku.

 

Na práci v poli trénujeme soustavně. Víme, že obrana byla vždy výsadou Tempa. Hráli jsme znovu výborně, náš vysoký standard. Jediný zápas, který nám vyloženě v obraně nevyšel byl proti našemu rivalovi z Krče. Devět chyb za zápas je hodně. I proto prohráváme v semifinále s Ealges 6-7 (což je mimochodem náš nejlepší letošní výsledek s Eagles. Fantastický začátek 6. směny na videu. Srovnáváme na 6-6 z 1-6. Na dva auty). S průměrem 3,5 bodu na zápas jsme byli druhým nejlépe bránicím týmem na turnaji hned po Eagles (2,5).

 

Cenu za nejužitečnějšího hráče turnaje dostala naše “spojka” Jonáš Novák - well done!

 

Moc díky všem hráčům, Evě, Matějovi. Věřím, že nám v Tempu roste další nová silná generace.

 

Spokojený trenér.

 

Ondřej

 

Fotogalerie z turnaje

 

Na obrázku může být: 14 lidí, smějící se lidé, baseball a venku

 

PS: JE TO PRVNÍ LIGOVÁ MEDIALE NAŠÍ MLÁDEŽE OD VZNIKU CELOSTÁTNÍCH CELOROČNÍCH LIG PŘED CCA 6 LETY. PŘED TÍM HRÁLA MLÁDEŽ 1x ROČNĚ TZV. MISTROVSTVÍ ČR OPEN ve své kategorii, které určilo Mistra republiky. Naposledy medaili, rovněž bronzovou, získali mladší junioři v roce 2005. Psali jsme tehdy toto:

 

Cíl, s kterým se naši mlaďoši připravovali na první vrchol sezóny, byl splněn. Mladší dorostenci Tempa získali na MČR Open bronzové medaile. Chvílemi mohli pomýšlet i na stříbro, když v klíčovém utkání o postup do finále vedli nad Spectrem 3-0. Bronz je velkým úspěchem. V týmu se utvořilo pevné jádro několika kvalitních hráčů a i proto by mohla být budoucí umístění Humaj's týmu ještě příznivější. Družstvo v letech 2005-2008 čeká pět mistráků mladších a starších dorostenců, nechme se překvapit, kterým směrem se vydá...Našlápnuto má směrem správným.

První zápas na novém a pěkném hřišti Iuridy jsme hráli proti domácím Outlaws. Zvítězili jsme 20-5, soupeř své družstvo teprve tvoří, nemá kvalitního pičra a tudíž zatím není vážnou překážkou.

V druhém mači jsme nastoupili proti Hrochům. Milan si vybral slabou chvilku a tak je rozdíl "jen" 0-10 v podstatě potěšující. Vloni jsme dostali krutější nakládačku. HB tým má dva dobré nadhazovače a mimo jiné se skládá z nadprůměrně rostlých hráčů. Ano, do Prahy letos přijelo 9 hráčů, žádný pod 180cm! Z našich se na pálce prosadil jen Ota Chasák a to singlem do vnějšího. Pak však byl aut na první metě, když se nestihl vrátit po dlouhém odpalu Míli do vnějšího, chyceného z luftu. Hroši jsou pro nás stále nepřekonatelným oříškem, soupeř je ve všech činnostech o třídu lepší.

Poslední zápas ve skupině byl zároveň bojem o druhé místo, to jest o postup do play-off. Soupeřem nám byly Pardubice. Ve třetí směně jsme prohrávali 6-8, když si Milan na nadhozu vybral druhou a poslední slabou chvilku v celém turnaji. Ve čtvrté směně jsme ale obrátili vývoj utkání zcela ve svůj prospěch a to rovnou 11 body. Zvítězili jsme 11-9 a čekali, kdo obsadí 2.místo ve skupině B a bude naším soupeřem o minimálně bronzové medaile. Tím se nakonec stali Klackaři Kostelec nad Orlicí a došlo tak k odvetě za loňský rok, kdy jsme v památném utkání v Kostelci prohráli v 8.směně 24-25.

Klíčové utkání jsme zahájili dobře. Na začátku 3.směny jsme vedli 6-1. Před soupeřovou dohrávkou v 6.směně jsme náskok zvýšili na 10-4, ale opět se potvrdilo, že to je náskok zcela nedostatečný a snadno dosažitelný. Dohrávku v obraně jsme začali dobře, když Jan Žeglitz chytil luft v pravém poli. Pak však jeden z Klackařů trojmeťákem přepálil naše levé pole, Míla přidal 3 BB, další Klackař dabl do cf a náskok se rázem scvrkl na 10-8 za stavu 1 out a dvojka obsazená. Poté naštěstí Tomáš Vlk chytil ve vnějším poli další dlouhý luft a měli jsme 2 auty. Míla ale přidal další dvě BB a měli jsme obsazené mety. Poslední aut nám spadl přímo z nebe, Lukáš Bursík na zadákovi nechytil nadhoz, běžec z trojky se vydal pro 9. bod, podcenil však pružnost nového bohnického back-stopu a Milan ho po příhozu od Lukáše tečoval na domácí. Se štěstím, ale zaslouženě vyhráváme 10-8. O příčku si polepšujeme proti loňsku a čeká nás zápas o postup do finále se Spectrem.

Proti Spectru nezačínáme špatně, Milan háže skvěle, obrana pracuje nejlépe za celý turnaj a soupeř první dvě směny obsadí jen jednou první metu na BB. My se naopak po hitech Lukáše Bursíka, Míli Humaje a Oty Chasáka ujímáme vedení 3-0. Poté ale zabere i soupeř a snižuje na 2-3 v trojce. Svůj náskok pak na konečných 6-3 zvyšuje v páté směně a to po zbytečných kiksech našeho infiledu a možná, ale opravdu jen možná, úpisku rozhodčího. Nebýt jedné chyby a neučinného útoku, mohl být zápas ještě vyrovnanější. Nicméně i tak v něm mladí Tempaři podali jeden ze svých nejlepších výkonů a donutili mít tradičního soupeře obavy z výsledku.

K individuálním výkonům: Lídrem a zásadní oporou (zatím jediný pičr) je Milan Humaj. Na pálce nezaváhal, nadhoz byl vzhledem k třítýdenní pauze kvůli zraněným šlachám na ruce nadprůměrný. Až přestane házet tolik BB, bude ještě nebezpečnější. Lukáš Bursík na zadákovi pouštěl častěji než by bylo zdrávo, o to víc to však nahradil famózními chyty několika faulballů a neustále se lepšící pálkou. Je to obrovský talent, pokud bude trénovat, stane se z něj špičkový hráč. Na pálce pak mlaďochy drží duo našich přerostlých žížal Ota Chasák a Petr Pašek, kteří poctivě trénují a je to znát s každým zápasem. Až vylepší obrané dovednosti, budou velmi platnými hráči. Z nuselského tria Nepraš, Vlk, Baier nejvíce vyniká Jirka Nepraš, který má perfektní přehled v běhu po metách, je agresivní i stále lépe pálí, pouze rychlost zpracování míče musí vylepšit. Lukáš Baier přišel přímo s kadetů, i tak dvěma hity zásadně ovlivnil zápas s Pardubicemi. Začal na podzim, na hodnocení je brzo. To samé se týká Tomáše Vlka, který se na trénincích jeví zatím lépe než v zápasech. Asi nejlepší obranné schopnosti má Martin Sommer, který dobře zahrál na trojce, pálka měla být však mnohem lepší. Petr Vinopal, synovec opor mužského áčka bří Bednaříků odvedl špičkovou práci ve vnějším poli, na pálce je však velmi nejistý. Jan Žeglitz, nejstarší v týmu, podal velmi pěkný výkon na pálce, ale v signálech měl pěknej guláš. Velkou pochvalu si zaslouží dva "prckové" Dominik Novotný a Jirka Bozděch, oba toho času kadeti, kteří, ač vzhledem k svému věku proseděli celý turnaj, neustále fandili, zajímali se o hru, chodili mi pro párky a podporovali celý tým. Stali se tak vzorem hodně "ignorantům" z mužského A-týmu, kteří čas na lavičce během zápasu tráví opravdu rozpodivnými způsoby.

 

Před tím se bronz povedl starším juniorům v roce 2003, rovněž v Kostelci:

 

Starší junioři naposled (už jim klukům bude 20...) s J. Brabcem, J. Prátem a P. Michalcem zamířili na MČR v Kostelci n. O. Naši chlapci počítali s vítězstvím, odehráli špičkové zápasy, nicméně v klíčových o postup do finále prohráli a obsadili tak "pouze" 3. místo.

Asi nejzásadnější byla prohra 0-1 se Spectrem v zápase mezi vítězi skupin v přímém boji o finále. Špičkové výkony obou nadhazovačů nedovolily pálkařům významnější tlak a tak nakonec rozhodla série dvou našich polařských chyb. Díky nim Spectrum dosáhlo jediného bodu a zvítězilo. My jsme nebyli schopni po nádherném trojmeťáku J. Rylicha dosáhnout (za stavu 0 autů) jeho skórování a ani Dave Kučera po neméně pěkném trojmeťáku nakonec nedošlápl na domácí metu. Naneštěstí pro nás (hráči byli psychicky nalomeni z předchozího těsného neúspěchu) jsme museli ihned nastoupit k dalšímu utkání o postup do finále. V něm nám hned v první směně Havl. Brod nasázel na již lehce unaveného J. Brabce 7 bodů a bylo po zlatých nadějích.

Celý turnaj skvěle odehráli J. Brabec, D. Kučera a J.Prát. Kdyby je byl býval v klíčovém zápase podpořil i zbytek hráčů, a to zejména na pálce, vítězství mohlo být naše. Ve vyrovnaných zápasech se opět ukázalo, jak důležité je umět provést úspěšně ulejvku a prosadit se tak proti kvalitní obraně.

V základní skupině jsme v pěkném mači porazili Most 3-1. V nezapomenutelném zápase proti Piraním KV jsme až v 9. innigu, po 2h a 20 minutách (a po 4 tiebreacích - hrálo se jen na 75 min. normální doby), urvali vítězství na naší stranu v poměru 5-4. Před posledním zápasem zákl. skupiny jsme měli již jisté 1. místo a tak dostala příležitost nová generace mladíků v čele s M. Humajem. I tento zápas proti Hr. Králové jsme vyhráli 8-5.

Je trošku škoda, že tým současné generace st. dorostenců, jehož část začínala se softballem v roce 1997 na spořilovské ZŠ pod vedením O. Ročka, ani během svého 4. mistráku nedokázal zvítězit. Budoucnost tohoto mančaftu, který oplývá dostatkem kvalitních hráčů by mohla být velmi světlá, kdyby se mezi jeho hráči našel přirozený lídr, s chutí dovést celý tým k budoucím úspěchům a třeba i postupu až do první ligy tak, jak to kdysi dokázalo současné áčko mužů (byť toto áčko letos již podruhé sestoupilo z 1.ligy a bude o ni příští sezónu již potřetí opět bojovat!). Doufejme však, že se mezi našimi mladými takový lídr najde a promění tak léta softballového úsilí v jěště výraznější sportovní úspěchy. 

Po 4 letech bez semifinále

Na obrázku může být: 11 lidí, smějící se lidé, venku a příroda

 

Ve čtvrtfinále Extraligy 2019 se nám nepodařilo přehrát v sérii na 3 vítězná utkání Chomutov a po třech úspěšných sezónách budeme chybět mezi nejlepšími čtyřmi celky v republice. Je to velké zklamání, které významně kontrastuje se ziskem titulu v sezóně předešlé. Nikoli však překvapivé, viz níže.

 

V sobotu jsme na GAME 3 zavítali znovu do Chomáče. Odehrál se tam dramatický mač s těsným výsledek, před mnoha diváky. Trn z paty a GAME 4 nám zajistil 2-run HR Michala Kolůcha a dobře odvedená práce na prkně, kdy čerstvý Bc. Marek Joska nedal soupeři příliš možností skórovat. Stejně tak ale Marek Malý. Plné mety v jedničce po skvělém nástupu nám vyklidit odepřel. 

 

Nádherné nedělní počasí sledovalo bombastickou bitvu v GAME 4. Opět jsme tvrdě nastoupili, dvakrát v jedničce skórovali, naplnili mety a byly bez autu. Opět, už letos po několikáté, následovali 3 so!!! Už po několikáté se nám letos nepodařilo míč ani dostat do hry...  Poznamenalo nás to na zbytek regulérních směn. Soupeř nenápadně na dva auty ve trojce vyrovnal. Pak také zvadl. Marek Joska házel skvěle. V osmé směně na jeden aut bomba na spojku, míč jen vyražen a Beavers jdou do vedení o bod. My v dohrávce ihned stahujeme singlem Bráby (3/4, 2 rbi!!!). Miki Jirku posune na dvojku, sám je těsně aut. Jeden z mnoha osudových okamžiků. Máme dva pálkaře na stažení Jirky pro vítězný bod, oba odpaly ale končí v luftu. Mít Miky štěstí s ulejvkou, které hraje skvěle, ten druhý luft by byl obětovací a vítězný... V devítce soupeř znovu po singlu (Šesták) do lf skóruje. My Korbiče z dvojky ani neposuneme... 2 so a odpal na nadhoz. Opět důkaz naší celkově slabé ofensivy.

 

Sezóna 2019 je tak velkým zklamáním. Jen na první pohled. Na druhý bohužel realitou, i když jsme si do čtvrtfinále nemohli přát přijatelnějšího soupeře. Vždyť jsme jej v letech 2016-2019 v ZČ 15x porazili, téměř vždy vysokým skóre a jen jedinkrát prohráli. Čelit Břeclavi, Mostu či Ledenicím, byl by výsledek asi o dost krutější. Ale znáte to. Proti outsiderovi vybouchnete, proti favoritovi se zaskvíte... 

 

Něco o té realitě v týmu v roce 2019. Hodně ji ovlivnila neúčast pěti reprezentantů na prakticky všech jarních a poté na většině prázdninových trénincích. Ano i  to profi tým zvládne, ale musí být hodně profi... Jeden by řekl, že neúčast bude odměněna nadprůměrnou pálkařskou i polařskou formou zúčastněných. Ta se bohužel ale nedostavila, viz výsledek na MS, naše o poznání horší pálka na jinak úspěšném Supercupu a slabá pálka v celé lize. Nebyla. I tak ale Michal, Petr a Mikuláš tým drželi, páč zbytek na tom byl ještě bídněji. Pouze Jirka Brabec se zápas od zápasu (cca od srpna) zlepšoval a jeho forma vyvrcholila skvělým výkonem v posledním mači. Zbytek pálkařů absolutně vybouchl. A povětšinou to byl výbuch krutě jednoduchými so. Mladí hráči (ti ale v play-off nehráli), zatím také nepředvedli své jistě kvalitnější možnosti. Na závěr musím zmínit kriticky i sebe. Byť končím v 45 letech se statistikou .240 na 6.-7. místě (důkaz celkové bídy) a mám "nejvíc" dvoumeťáků společně s Petrem Váchou (5 - důkaz ještě větší bídy celku) a v prvních dvou mačích mi Marek Malý a jeho klon Valda přišel velmi palitelný (2/5, 2 bb, žádné so), měl jsem v posledních dvou utkání na pálce několik bodů a nepodařilo se mi stáhnout jediný. Byl jsem 4x strikeout! To je nehorázný výbuch a nepochopitelná změna během týdne. Bude mrzet do konce života. 

 

Realita číslo 2 jsou zranění, deportace a motivace. Ze hry v srpnu vypadl Štok, naše sice starší, ale nesmírně kvalitní dvojka. Nahradil jej Vahič a nutno podoknout, že až na osudový error v GAME 1 hrál parádně. V srpnu se zranil Lukáš, opora na zadákovi. Zbytek mačů srdnatě a kvalitně odchytal Mikuláš, ale tím se nám def. zhroutilo vnitřní pole (oproti stabilnímu obsazení - ale i to náhradní hrálo dobře). No a už koncem dubna odpadl kvůli slepáku na měsíc Marek Joska a to jej, společně s nevpuštěním do USA na kanadsko-americké hranici na dva softballové víkendy v severní Americe, psychicky dost vyřídilo. I tak se ale na Supercupu rozjel a ve čtvrtfinále (byť na to druhé, stejně důležité, chyběl kvůli učení) nás držel svým velmi dobrým nadhozem při životě až do úplného konce. To si vzhledem k prožitém útrapám zaslouží velký respekt. Jirka jej bohužel v GAME 2 nenahradil, když Chomutovákům sedly jeho nadhozy. To nás ale brutálně překvapilo, protože bobří pálkaře v oněch zmíněných posledních čtyřech sezónách (a nejen jich) držel obvykle hodně zkrátka.

 

Realita číslo 3, zas ta motivace. Softballu měli někteří hráči letos tolik (je to jen zábava co stojí peníze a volný čas = obrovský respekt), že najít motivaci bojovat ještě v předlouhém podzimním playoff by bylo opravdu těžké (vzhledem i k dalším zmíněným okolnostem). Těžko to někomu zazlívat. 

 

Zajímavé a přízračné je, že až na suverénní Ledenice (snad potvrdí i dále), vypadli v letošní výjimečné sezóně i další dlouhodobí favorité. Spectrum (od roku 2001 není POPRVÉ v semifinále!!!) totálně bouchlo s Mostem. Hroši padli s bojovnými Locos, kdy prakticky nebyly schopni skórovat na mladé břeclavské pičry. A naopak Locos relativně snadno přehráli asi také ne příliš motivovaného českého nadhazovače numero uno, M. Holobrádka. Zajímavé. 

 

Nu což. Čeká nás dlouhá šestiměsíční pauza, kterou snad naplníme kvalitní přípravou. Za rok uvidíme, jestli po letošní výjimečné sezóně znovu najdeme drive a touhu bojovat o příčky nejvyšší. Předpoklady jistě i nadále máme. Nástupu mladých dravých týmů (Locos, Most, Chomutov, dozrávající Ledenice + až 3 nové z druhé ligy) bude nelehké čelit.

Kadeti, i oni mají svou hlavu

 

KADETŮM NAROSTLY BICEPSY

 

 

 

Jak je vidět na přiložené fotografii, tak kadetům Tempa přes léto opravdu narostly bicepsy. To se týká zejména nadhazovačů Vojty Koubka, Vaška Frýby a Honzy Schwallera, kteří měli hlavní podíl svými fásty na vítězství nad Plzní 11 ku 4, nad Hradcem Králové 9 ku 1, a nad Brnem 5 ku 3. Na čtvrtém turnaji  celostátní ligy kadetů 2019,hraném tento víkend 7.-8.9.19 na Tempu, se tak kadeti Tempa po 3 bronzových medailí dostali poprvé do finále. Proti JOUDRS A jsme pak drželi stav 3 ku 3 až do poslední směny, kdy první dva pálkaři soupeře byli hned aut. Ale třetí aut nepřišel, ani když jsme vystřídali nadhazovače, ani když jsme vystřídali chytače, ani když rozhodčí rozšířil strikezónu.  Nebýt pravidla o limitu 6-ti bodů za směnu, tak jsme hráli do tmy. Prohráli jsme tedy 3 ku 9. Čokoládová stříbrná medaile, ač první stříbrná v letošním roce a asi i první za dlouhá léta na celostátních kadetských turnajích,  nám tedy nakonec zhořkla.

Na druhé straně je to skvělé poučení, že pouhá fyzická síla nestačí. Že je třeba používat i  rozum, který bohužel nemá svaly, abych jej mechanicky zkvalitnil posilováním. Tedy například dát přednost zajišťovacímu striku, byť s možností nějakého odpalu, než riskovat 4.ball a tím pádem i jistý a daleký odpal protihráče z tossu. A potom nespoléhat na dobrou hru v obraně, ale snažit se aktivně na pálce osobně přispět k výhře, trefit míč , dát jej do hry, třebas i ulejvkou, než být několikrát strikeout.

Kadeti však mají svou hlavu a odpoví , že proč tedy nepřijde někdo další z hráčů Áčka nebo Béčka, aspoň na půlden, aby trenér nemusel pískat zápas a mohl je tam někdo dospělý a zkušenější koučovat? A že nám nejde pálka? Na to odseknou s úsměškem, že i muži Áčka mají své dny, kdy jim to nepálí....

Darmo s nimi mluvit!

Jenom jestli kadeti ale nemají trochu pravdu?

 

Dandy sen

Subscribe to this RSS feed

Partneři:

Hypnosis